Hydrologické údaje

Obec Lubná se nachází na okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, na úpatí vrchoviny Chřiby. Obec leží v nadmořské výšce 230 – 270 m n.m. katastrální výměra obce je 764 ha a žije zde 450 obyvatel. V obci se nachází převážně rodinné domy, z občanské vybavenosti to je kulturní dům, obecní úřad, knihovna, smíšené zboží a mateřská škola.

Hlavním vodním tokem protékajícím celou obcí je potok Trňák. Do něj se v obci napojuje Kostelanský potok a několik dalších bezejmenných bočních přítoků. Celkově lze povodí Trňáku rozdělit dle morfologie území na šest menších dílčích povodí.

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro potok Trňák v profilu cca 450 m nad soutokem s Lhotským potokem (převzato z projektu kanalizace a ČOV Lubná z ledna 2008):

Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
Plocha povodí činí F = 8,35 km²

N – leté průtoky

Roků		1	2	5	10	20	50	100
Q	[m³.s^-1]	1,7	3,0	5,5	8,0	11,2	16,3	21,0

Odvozené hydrologické údaje pro potok Trňák v profilu mostu u autobusové zastávky –Hlásný profil C1:

Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
Plocha povodí činí F = 5,69 km²

N – leté průtoky

Roků		1	2	5	10	20	50	100
Q	[m³.s^-1]	1,40	2,55	4,70	6,90	9,55	13,9	18,0

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro potok Trňák v profilu hráze vodní nádrže Lubná (převzato z manipulačního řádu nádrže ze srpna 2011):

Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
Plocha povodí činí F = 1,10 km²

N – leté průtoky

Roků		1	2	5	10	20	50	100
Q	[m³.s^-1]	0,22	0,49	1,1	1,9	3,0	5,1	7,2

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro bezejmenný pravostranný přítok Trňáku v profilu poldru č.4 v lokalitě Paseky (převzato z projektové dokumentace poldru z června 2010) – Hlásný profil C2 :

Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
Plocha povodí činí F = 0,7 km²

N – leté průtoky

Roků		1	2	5	10	20	50	100
Q	[m³.s^-1]	0,23	0,45	0,95	1,45	2,2	3,4	4,6
WPV	[tis m³]	3,17	6,05	11,70	17,05	24,20	34,60	40,96

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro Kostelanský potok v profilu plánovaného poldru č.6 (převzato z projektové dokumentace poldru z července 2011):

Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
Plocha povodí F = cca 1,7 km²

N – leté průtoky

Roků		1	2	5	10	20	50	100
Q	[m³.s^-1]	0,65	1,2	2,3	3,4	4,8	7,2	9,4

Odtokové poměry

Obec se nachází v horní části povodí potoka Trňák, který přímo protéká zastavěným územím. Potok je v obci zregulován do otevřeného koryta, převážně přímé trasy, zpevněného ve dně betonovou dlažbou, část břehů koryta je stabilizována kamennými a betonovými opěrnými zdmi. Síť vodních toků v obci kříží celkem 9 x místní komunikace, jedná se o silniční mosty a propustky, z nichž některé významně ovlivňují kapacitu koryta. V několika místech je potok přemostěný, jeho přítoky jsou částečně zatrubněny.

Území nad obcí je mimo menší zalesněnou část intenzivně zemědělsky obhospodařováno s využitím jako orná půda. Území je velmi svažité a členité s rychlým povrchovým i soustředěným odtokem srážkové vody.V řešeném území jsou půdy náchylné k vodní erozi a kromě toho mají poměrně malou jímací kapacitu zejména při intenzivních srážkách.

V rámci k.ú. Lubná u Kroměříže byla řešena ochrana intravilánu před povrchovým soustředěným odtokem vod z přívalových dešťů a provázanost těchto opatření v návaznosti na okolní katastrální území v rámci Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lubná u Kroměříže a Vrbka u Sulimova (GEOCENTRUM, spol. s r.o., 2011). Na přítocích Trňáku jsou v současnosti zbudovány dva suché poldry č.1 a č.4, na Kostelanském potoce se připravuje realizace poldru č.6. (dle číslování v pozemkových úpravách). Výhledově se uvažuje se zbudováním poldrů č.3, č. 5. a obnově poldru č.2. Výhledově by tedy mohlo být v povodí Trňáku a Kostelanského potoka celkem 6 suchých poldrů.

V horní části povodí Trňáku se nachází vodní nádrž Lubná zbudovaná v 60. letech minulého století.

Vzhledem k členitosti a složitosti hydrologické sítě jsou odtokové poměry v obci posuzovány zvlášť pro jednotlivé přítoky Trňáku, které rozdělují území na celkem 6 dílčích povodí.

V obci Lubná není vyhlášeno aktivní záplavové území.

Potok Trňák

Trňák protéká celou obcí Lubná v upraveném korytě lichoběžníkového profilu se zpevněným dnem a patami svahů, podélný spád koryta je v průměru cca 1%. Nad soutokem s Kostelanským potokem směrem k vodní nádrži Lubná se spád Trňáku zvyšuje. Kapacita koryta Trňáku v obci je značně ovlivněna silničními mosty, které kříží tok celkem na sedmi místech. K vybřežování vody z koryta dochází zejména díky vzdutí vody před mostem. Mosty s výrazně nižší kapacitou než je kapacita koryta Trňáku se nacházejí v horním části obce u domu č.p. 146, a č.p. 174. Dalším faktorem ovlivňující kapacitu toku je jeho časté zanášení spláchnutým zemním materiálem z polí, především v horní části obce u soutoku s Kostelanským potokem. Na toku se nachází několik lávek pro usnadnění přístupu k jednotlivým nemovitostem, lávky jsou umístěny ve výšce břehových hran koryta, takže na jeho kapacitu nemají v podstatě vliv.

Nad obcí se na potoce Trňák nachází malá vodní nádrž Lubná. Vodní dílo je vybaveno bezpečnostním přelivem kapacitním pro převedení průtoku Q₁₀₀. Transformační účinek nádrže na povodňové průtoky je s ohledem na její velikost minimální.

Kostelanský potok

Kostelanský potok je hlavním přítokem Trňáku, obcí protéká pouze v délce cca 80 m od soutoku s Trňákem. Koryto potoka je v tomto úseku upravené s opěrnou betonovou zdí podél silnice, na toku se nachází jeden cestní propustek DN 1200 s kapacitou cca 1 m³/s.Kostelanský potok bývá v dolním úseku v obci často zanášen materiálem spláchnutým z okolních polí, dochází tak k snižování kapacity koryta, především však propustku, který v případě ucpání tvoří na toku bariéru. K vybřežení vody potom dochází i při menších povodních.

Na potoce cca 400 m nad obcí se připravuje stavba poldru č. 6. Poldr bude sloužit k zmírnění menších a často se opakujících povodní, svým retenčním prostorem bude transformovat povodňovou vlnu a zachycovat splaveniny z polí. Poldr bude vybaven spodní výpustí DN 500 a bezpečnostním přelivem kapacitním pro převod průtoku Q₁₀₀. Retenční prostor poldru bude cca 2670 m³.

Levostranný přítok Trňáku „A“

Jedná se o tok s přirozeným korytem v údolnici, dolní úsek je od soutoku s Trňákem zatrubněn v délce cca 270 m. Jedná se o potrubí DN 1500 u soutoku s Trňákem. Profil zatrubnění ovšem není z důvodu špatného přístupu ověřen v celé délce. Většina ploch v povodí potoka je zemědělsky využívaná jako orná půda.

Na toku se nachází stávající poldr č. 1, situovaný ve vzdálenosti cca 220 m od zástavby obce. Projektová ani kolaudační dokumentace se k poldru nedochovala. Hráz poldru je zemní, vodní dílo je vybaveno spodní výpustí v profilu přibližně DN 1000. Plocha zátopy se odhaduje na cca 0,4 ha. Poldr není vybavený bezpečnostním přelivem, jako přeliv pravděpodobně slouží celá hráz, zpevněná travním porostem. Během povodní v minulosti došlo k zaplnění téměř celého retenčního prostoru poldru. Vodní dílo je důležitou součástí ochrany obce před povodněmi, především z důvodu redukce průtoku přitékajících do zatrubněné části toku v obci.

Na přítoku „A“ se dříve nacházel i poldr č.2. V minulosti ovšem došlo k protržení jeho hráze a zbytky stavby pohltila vegetace a sedimenty. Na rekonstrukci poldru je dle zpracovatele Komplexní pozemkové úpravy zpracovaná projektová dokumentace.

Pravostranný přítok Trňáku „B“

Jedná se v podstatě o odvodňovací příkop z polí s malým povodím. V bezprostřední blízkosti koryta se nenachází žádná stavba, pouze výběh pro koně. Nejbližší nemovitost je vzdálena cca 50 m od toku. V případě překročení kapacity koryta dojde k neškodnému rozlivu na vody na okolní pole a louky.

Na toku se výhledově uvažuje se zbudováním poldru č.5. Projektová dokumentace pro stavební povolení zatím nebyla zpracována.

Pravostranný přítok Trňáku „C“

Jedná se o přirozený přítok Trňáku z lesů, dolní úsek koryta v obci je od soutoku s Trňákem zatrubněn v délce cca 230 m, do zatrubnění je navíc po trase zaústěn i přítok „D“. Zatrubnění je provedeno u hřiště v profilu DN 1000 a dále se u soutoku s přítokem „D“ rozšiřuje na obdélníkový profil 1,5 x 2,0 m z betonových prefabrikátů. Profil zatrubnění ovšem není z důvodu špatného přístupu ověřen v celé délce.

Na toku se v lokalitě nad hřištěm výhledově uvažuje se zbudováním poldru č.3. Projektová dokumentace pro stavební povolení zatím nebyla zpracována.

Pravostranný přítok Trňáku „D“

Přítok „D“ odvádí vodu z polí do potoka Trňák, obcí protéká v délce cca 110 m v otevřeném zemním korytě. Přes potok vede silniční mostek a pár lávek usnadňujících přístup k nemovitostem. Přítok „D“ se napojuje do přítoku Trňáku „C“ přes potrubí přibližně DN 1000, které značně limituje kapacitu dolní části toku, v případě jeho zahlcení a nástupu vody hrozí zpětné vzdutí vody, vybřežení vody z koryta a zatopení blízkého okolí.

Na toku se nachází nově postavený poldr č. 4, situovaný ve vzdálenosti cca 190 m od zástavby obce. Stavba byla realizována v roce 2011. Hráz poldru je zemní, vodní dílo je vybaveno spodní výpustí v profilu DN 600 s přiškrcením na vtoku DN 500 a bezpečnostním přelivem kapacitním pro převod povodně Q₁₀₀. Ovladatelný retenční prostor činí cca 2015 m³, celkový retenční prostor je 2970 m³. Při této velikosti ovladatelného retenčního prostoru bude transformována povodňová vlna při průtoku Q₁₀ – Q₂₀ = 1,45 – 2,2 m³/s na neškodný odtok spodní výpustí, Q = 1,15 m³/s. Plocha zátopy poldru činí 2135 m². Vodní dílo je důležitou součástí ochrany obce před povodněmi, především z důvodu redukce průtoku přitékajících do zatrubněné části toku v obci a omezení zanášení koryta toku splaveninami.

Historické povodně

V posledních letech byla obec zasažena velkými povodněmi v roce 1997, 2002, 2007 a 2012. V době povodní 1997 a 2002 došlo k téměř plnému zatopení po korunu hráze u poldru č.1 (dle zpracovatele pozemkové úpravy). Povodně z let 2007 a 2012 jsou zdokumentovány ve fotogalerii.

Při povodni v roce 2007 došlo vlivem extrémní srážky spadlé na území Lubné k zatopení především horní části obce. Jednalo se o bleskovou povodeň, která trvala řádově v desítkách minut. Došlo k vybřežení vody z koryta potoka Trňák, jeho přítoku „C“ a „D“ a Kostelanského potoka. Krom toho vzniklo i několik soustředěných proudů povrchové vody ze svahů nad obcí, které zatopily domy stojící výrazně nad úrovní koryta vodních toků. Jednalo se o linii domů č.p. 218 – 181 a blízké hospodářské stavení (farma), na druhé straně údolí to byla linie domů č.p. 203 – 206. Kritickým místem potom byl soutok Trňáku a Kostelanského potoka u domu č.p. 174, kde došlo k vybřežení vody u nekapacitního propustku a mostku. Směs vody a spláchnuté zeminy proudila po silnici a zatopila pravobřežně situované domy (č.p. 125 – 146 – 103). Hloubka vody na silnici dosahovala cca 0,5 m. Obdobně proběhla situace i ze strany přítoku Trňáku „C“ a „D“, kde došlo k rozlivu vody u vtoku do zatrubněné části. Hřiště a údolí v trase zatrubněného potoka kolem domů č.p. 102 – 130 bylo zatopeno, stejně tak došlo k zatopení pozemků u domů 148 a 153, voda dále proudila přes pozemky domů č.p. 170 – 78 směrem do koryta Trňáku. Dále po proudu od mostu u autobusové zastávky (hlásný profil C1) se již voda držela v korytě potoka, mírné vzdutí a neškodné malé rozlivy vody nastaly u silničních mostů. Povodeň zanesla bahnem sklepy, chodby a pozemky zasažených nemovitostí, značně znečištěny byly i obecní komunikace. Jednalo se především o horní část potoka. V dolní části Trňáku (od mostu u autobusové zastávky po konec obce) vznikly škody především na samotném korytě toku, kde nápor vody způsobil četné břehové nátrže a poškodil opevnění koryta.

Povodeň v roce 2012 měla obdobný charakter jako předchozí z roku 2007. V té době ovšem pomohl zachytit část přívalu nově zbudovaný poldr č.4 na přítoku „D“, tudíž nedošlo k zatopení části obce z tohoto směru. Stejně tak pomohl ochránit obec poldr č. 1 na přítoku „A“. Dle pozorování starosty obce došlo na obou poldrech k zatopení téměř celého retenčního ovladatelného prostoru.

Analýza časových možností

Orientační postupová doba modelové povodňové vlny na toku nebyla stanovena. S ohledem na velmi malá dílčí povodí (plocha cca 1 – 2 km²) nacházející se přímo nad zastavěnou částí obce se předpokládá postupová doba velmi krátká. Povodňové stavy lze očekávat především během přívalových srážek o vysoké intenzitě. Orientační postupová doba od spadnutí srážek v povodí do přítoku do obce bude v řádu několika desítek minut, případně 1-2 hodiny v závislosti na intenzitě srážky. Nástup povodňové vlny v případě přívalových srážek bude velmi rychlý.