Hydrologické údaje

Obec Lubná se nachází na okrese Kroměříž ve Zlínském kraji, na úpatí vrchoviny Chřiby. Obec leží v nadmořské výšce 230 – 270 m n.m. katastrální výměra obce je 764 ha a žije zde 450 obyvatel. V obci se nachází převážně rodinné domy, z občanské vybavenosti to je kulturní dům, obecní úřad, knihovna, smíšené zboží a mateřská škola.

 

Hydrologické údaje

Hlavním vodním tokem protékajícím celou obcí je potok Trňák. Do něj se v obci napojuje Kostelanský potok a několik dalších bezejmenných bočních přítoků. Celkově lze povodí Trňáku rozdělit dle morfologie území na šest menších dílčích povodí.

 

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro potok Trňák v profilu cca 450 m nad soutokem s Lhotským potokem (převzato z projektu kanalizace a ČOV Lubná z ledna 2008):

  • Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
  • Plocha povodí činí F = 8,35 km2

N – leté průtoky

Roků 1 2 5 10 20 50 100
Q [m3.s-1] 1,7 3,0 5,5 8,0 11,2 16,3 21,0

 

Odvozené hydrologické údaje pro potok Trňák v profilu mostu u autobusové zastávky -Hlásný profil C1:

  • Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
  • Plocha povodí činí F = 5,69 km2

N – leté průtoky

Roků 1 2 5 10 20 50 100
Q [m3.s-1] 1,40 2,55 4,70 6,90 9,55 13,9 18,0

 

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro potok Trňák v profilu hráze vodní nádrže Lubná (převzato z manipulačního řádu nádrže ze srpna 2011):

  • Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
  • Plocha povodí činí F = 1,10 km2

N – leté průtoky

Roků 1 2 5 10 20 50 100
Q [m3.s-1] 0,22 0,49 1,1 1,9 3,0 5,1 7,2

 

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro bezejmenný pravostranný přítok Trňáku v profilu poldru č.4 v lokalitě Paseky (převzato z projektové dokumentace poldru z června 2010) – Hlásný profil C2 :

  • Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
  • Plocha povodí činí F = 0,7 km2

N – leté průtoky

Roků 1 2 5 10 20 50 100
Q [m3.s-1] 0,23 0,45 0,95 1,45 2,2 3,4 4,6
WPV [tis m3] 3,17 6,05 11,70 17,05 24,20 34,60 40,96

 

Základní hydrologické údaje ČHMÚ pro Kostelanský potok v profilu plánovaného poldru č.6 (převzato z projektové dokumentace poldru z července 2011):

  • Číslo hydrologického pořadí 4-12-02-119
  • Plocha povodí F = cca 1,7 km2

N – leté průtoky

Roků 1 2 5 10 20 50 100
Q [m3.s-1] 0,65 1,2 2,3 3,4 4,8 7,2 9,4

 

Odtokové poměry

Obec se nachází v horní části povodí potoka Trňák, který přímo protéká zastavěným územím. Potok je v obci zregulován do otevřeného koryta, převážně přímé trasy, zpevněného ve dně betonovou dlažbou, část břehů koryta je stabilizována kamennými a betonovými opěrnými zdmi. Síť vodních toků v obci kříží celkem 9 x místní komunikace, jedná se o silniční mosty a propustky, z nichž některé významně ovlivňují kapacitu koryta. V několika místech je potok přemostěný, jeho přítoky jsou částečně zatrubněny.

Území nad obcí je mimo menší zalesněnou část intenzivně zemědělsky obhospodařováno s využitím jako orná půda. Území je velmi svažité a členité s rychlým povrchovým i soustředěným odtokem srážkové vody.V řešeném území jsou půdy náchylné k vodní erozi a kromě toho mají poměrně malou jímací kapacitu zejména při intenzivních srážkách.

V rámci k.ú. Lubná u Kroměříže byla řešena ochrana intravilánu před povrchovým soustředěným odtokem vod z přívalových dešťů a provázanost těchto opatření v návaznosti na okolní katastrální území v rámci Komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Lubná u Kroměříže a Vrbka u Sulimova (GEOCENTRUM, spol. s r.o., 2011). Na přítocích Trňáku jsou v současnosti zbudovány dva suché poldry č.1 a č.4, na Kostelanském potoce se připravuje realizace poldru č.6. (dle číslování v pozemkových úpravách). Výhledově se uvažuje se zbudováním poldrů č.3, č. 5. a obnově poldru č.2. Výhledově by tedy mohlo být v povodí Trňáku a Kostelanského potoka celkem 6 suchých poldrů.

V horní části povodí Trňáku se nachází vodní nádrž Lubná zbudovaná v 60. letech minulého století.

Vzhledem k členitosti a složitosti hydrologické sítě jsou odtokové poměry v obci posuzovány zvlášť pro jednotlivé přítoky Trňáku, které rozdělují území na celkem 6 dílčích povodí.

V obci Lubná není vyhlášeno aktivní záplavové území.

 

Potok Trňák

Trňák protéká celou obcí Lubná v upraveném korytě lichoběžníkového profilu se zpevněným dnem a patami svahů, podélný spád koryta je v průměru cca 1%. Nad soutokem s Kostelanským potokem směrem k vodní nádrži Lubná se spád Trňáku zvyšuje. Kapacita koryta Trňáku v obci je značně ovlivněna silničními mosty, které kříží tok celkem na sedmi místech. K vybřežování vody z koryta dochází zejména díky vzdutí vody před mostem. Mosty s výrazně nižší kapacitou než je kapacita koryta Trňáku se nacházejí v horním části obce u domu č.p. 146, a č.p. 174. Dalším faktorem ovlivňující kapacitu toku je jeho časté zanášení spláchnutým zemním materiálem z polí, především v horní části obce u soutoku s Kostelanským potokem. Na toku se nachází několik lávek pro usnadnění přístupu k jednotlivým nemovitostem, lávky jsou umístěny ve výšce břehových hran koryta, takže na jeho kapacitu nemají v podstatě vliv.

Nad obcí se na potoce Trňák nachází malá vodní nádrž Lubná. Vodní dílo je vybaveno bezpečnostním přelivem kapacitním pro převedení průtoku Q100. Transformační účinek nádrže na povodňové průtoky je s ohledem na její velikost minimální.

 

Kostelanský potok

Kostelanský potok je hlavním přítokem Trňáku, obcí protéká pouze v délce cca 80 m od soutoku s Trňákem. Koryto potoka je v tomto úseku upravené s opěrnou betonovou zdí podél silnice, na toku se nachází jeden cestní propustek DN 1200 s kapacitou cca 1 m3/s.Kostelanský potok bývá v dolním úseku v obci často zanášen materiálem spláchnutým z okolních polí, dochází tak k snižování kapacity koryta, především však propustku, který v případě ucpání tvoří na toku bariéru. K vybřežení vody potom dochází i při menších povodních.

Na potoce cca 400 m nad obcí se připravuje stavba poldru č. 6. Poldr bude sloužit k zmírnění menších a často se opakujících povodní, svým retenčním prostorem bude transformovat povodňovou vlnu a zachycovat splaveniny z polí. Poldr bude vybaven spodní výpustí DN 500 a bezpečnostním přelivem kapacitním pro převod průtoku Q100. Retenční prostor poldru bude cca 2670 m3.

 

Levostranný přítok Trňáku „A“

Jedná se o tok s přirozeným korytem v údolnici, dolní úsek je od soutoku s Trňákem zatrubněn v délce cca 270 m. Jedná se o potrubí DN 1500 u soutoku s Trňákem. Profil zatrubnění ovšem není z důvodu špatného přístupu ověřen v celé délce. Většina ploch v povodí potoka je zemědělsky využívaná jako orná půda.

Na toku se nachází stávající poldr č. 1, situovaný ve vzdálenosti cca 220 m od zástavby obce. Projektová ani kolaudační dokumentace se k poldru nedochovala. Hráz poldru je zemní, vodní dílo je vybaveno spodní výpustí v profilu přibližně DN 1000. Plocha zátopy se odhaduje na cca 0,4 ha. Poldr není vybavený bezpečnostním přelivem, jako přeliv pravděpodobně slouží celá hráz, zpevněná travním porostem. Během povodní v minulosti došlo k zaplnění téměř celého retenčního prostoru poldru. Vodní dílo je důležitou součástí ochrany obce před povodněmi, především z důvodu redukce průtoku přitékajících do zatrubněné části toku v obci.

Na přítoku „A“ se dříve nacházel i poldr č.2. V minulosti ovšem došlo k protržení jeho hráze a zbytky stavby pohltila vegetace a sedimenty. Na rekonstrukci poldru je dle zpracovatele Komplexní pozemkové úpravy zpracovaná projektová dokumentace.

 

Pravostranný přítok Trňáku „B“

Jedná se v podstatě o odvodňovací příkop z polí s malým povodím. V bezprostřední blízkosti koryta se nenachází žádná stavba, pouze výběh pro koně. Nejbližší nemovitost je vzdálena cca 50 m od toku. V případě překročení kapacity koryta dojde k neškodnému rozlivu na vody na okolní pole a louky.

Na toku se výhledově uvažuje se zbudováním poldru č.5. Projektová dokumentace pro stavební povolení zatím nebyla zpracována.

 

Pravostranný přítok Trňáku „C“

Jedná se o přirozený přítok Trňáku z lesů, dolní úsek koryta v obci je od soutoku s Trňákem zatrubněn v délce cca 230 m, do zatrubnění je navíc po trase zaústěn i přítok „D“. Zatrubnění je provedeno u hřiště v profilu DN 1000 a dále se u soutoku s přítokem „D“ rozšiřuje na obdélníkový profil 1,5 x 2,0 m z betonových prefabrikátů. Profil zatrubnění ovšem není z důvodu špatného přístupu ověřen v celé délce.

Na toku se v lokalitě nad hřištěm výhledově uvažuje se zbudováním poldru č.3. Projektová dokumentace pro stavební povolení zatím nebyla zpracována.

 

Pravostranný přítok Trňáku „D“

Přítok „D“ odvádí vodu z polí do potoka Trňák, obcí protéká v délce cca 110 m v otevřeném zemním korytě. Přes potok vede silniční mostek a pár lávek usnadňujících přístup k nemovitostem. Přítok „D“ se napojuje do přítoku Trňáku „C“ přes potrubí přibližně DN 1000, které značně limituje kapacitu dolní části toku, v případě jeho zahlcení a nástupu vody hrozí zpětné vzdutí vody, vybřežení vody z koryta a zatopení blízkého okolí.

Na toku se nachází nově postavený poldr č. 4, situovaný ve vzdálenosti cca 190 m od zástavby obce. Stavba byla realizována v roce 2011. Hráz poldru je zemní, vodní dílo je vybaveno spodní výpustí v profilu DN 600 s přiškrcením na vtoku DN 500 a bezpečnostním přelivem kapacitním pro převod povodně Q100. Ovladatelný retenční prostor činí cca 2015 m3, celkový retenční prostor je 2970 m3. Při této velikosti ovladatelného retenčního prostoru bude transformována povodňová vlna při průtoku Q10 – Q20 = 1,45 – 2,2 m3/s na neškodný odtok spodní výpustí, Q = 1,15 m3/s. Plocha zátopy poldru činí 2135 m2. Vodní dílo je důležitou součástí ochrany obce před povodněmi, především z důvodu redukce průtoku přitékajících do zatrubněné části toku v obci a omezení zanášení koryta toku splaveninami.

 

Historické povodně

V posledních letech byla obec zasažena velkými povodněmi v roce 1997, 2002, 2007 a 2012. V době povodní 1997 a 2002 došlo k téměř plnému zatopení po korunu hráze u poldru č.1 (dle zpracovatele pozemkové úpravy). Povodně z let 2007 a 2012 jsou zdokumentovány ve fotogalerii.

Při povodni v roce 2007 došlo vlivem extrémní srážky spadlé na území Lubné k zatopení především horní části obce. Jednalo se o bleskovou povodeň, která trvala řádově v desítkách minut. Došlo k vybřežení vody z koryta potoka Trňák, jeho přítoku „C“ a „D“ a Kostelanského potoka. Krom toho vzniklo i několik soustředěných proudů povrchové vody ze svahů nad obcí, které zatopily domy stojící výrazně nad úrovní koryta vodních toků. Jednalo se o linii domů č.p. 218 – 181 a blízké hospodářské stavení (farma), na druhé straně údolí to byla linie domů č.p. 203 – 206. Kritickým místem potom byl soutok Trňáku a Kostelanského potoka u domu č.p. 174, kde došlo k vybřežení vody u nekapacitního propustku a mostku. Směs vody a spláchnuté zeminy proudila po silnici a zatopila pravobřežně situované domy (č.p. 125 – 146 – 103). Hloubka vody na silnici dosahovala cca 0,5 m. Obdobně proběhla situace i ze strany přítoku Trňáku „C“ a „D“, kde došlo k rozlivu vody u vtoku do zatrubněné části. Hřiště a údolí v trase zatrubněného potoka kolem domů č.p. 102 – 130 bylo zatopeno, stejně tak došlo k zatopení pozemků u domů 148 a 153, voda dále proudila přes pozemky domů č.p. 170 – 78 směrem do koryta Trňáku. Dále po proudu od mostu u autobusové zastávky (hlásný profil C1) se již voda držela v korytě potoka, mírné vzdutí a neškodné malé rozlivy vody nastaly u silničních mostů. Povodeň zanesla bahnem sklepy, chodby a pozemky zasažených nemovitostí, značně znečištěny byly i obecní komunikace. Jednalo se především o horní část potoka. V dolní části Trňáku (od mostu u autobusové zastávky po konec obce) vznikly škody především na samotném korytě toku, kde nápor vody způsobil četné břehové nátrže a poškodil opevnění koryta.

Povodeň v roce 2012 měla obdobný charakter jako předchozí z roku 2007. V té době ovšem pomohl zachytit část přívalu nově zbudovaný poldr č.4 na přítoku „D“, tudíž nedošlo k zatopení části obce z tohoto směru. Stejně tak pomohl ochránit obec poldr č. 1 na přítoku „A“. Dle pozorování starosty obce došlo na obou poldrech k zatopení téměř celého retenčního ovladatelného prostoru.

 

Analýza časových možností

Orientační postupová doba modelové povodňové vlny na toku nebyla stanovena. S ohledem na velmi malá dílčí povodí (plocha cca 1 – 2 km2) nacházející se přímo nad zastavěnou částí obce se předpokládá postupová doba velmi krátká. Povodňové stavy lze očekávat především během přívalových srážek o vysoké intenzitě. Orientační postupová doba od spadnutí srážek v povodí do přítoku do obce bude v řádu několika desítek minut, případně 1-2 hodiny v závislosti na intenzitě srážky. Nástup povodňové vlny v případě přívalových srážek bude velmi rychlý.